1. Východiska

Současná právní úprava dle § 27 a násl. občanského soudního řádu, § 35 správního řádu, umožňuje zastupování účastníků řízení tzv. obecným zmocněncem. Tento institut je však judikaturou i aplikační praxí dlouhodobě interpretován restriktivně a v hierarchii právní pomoci je stavěn na okraj oproti advokátům. Dochází tak k faktické nerovnosti mezi účastníky řízení, kteří si mohou dovolit advokáta, a těmi, kteří spoléhají na pomoc obecných zmocněnců.

Zároveň je třeba zdůraznit, že Česká advokátní komora nemůže mít „monopol na právo“, protože výkon spravedlnosti je svěřen soudní moci, nikoli profesní komoře. Ústavní pořádek vyžaduje pluralitu možností právní pomoci. Tuto skutečnost ostatně zahrnuje i zákon o advokacii č. 85/1996 Sb. § 2 odst. 1 uvádí: „Právní služby na území České republiky jsou oprávněni poskytovat za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným  a) advokáti, b) fyzické osoby, které 1. jsou státními příslušníky členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „domovský stát“), anebo jsou státními příslušníky jiného státu a jsou v některém z domovských států trvale usazeni, a 2. v domovském státě získaly oprávnění poskytovat právní služby pod profesním označením domovského státu, které bylo oznámeno ve sdělení Ministerstva spravedlnosti, vyhlášeném ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.“

2. Ústavní a právní rámec

1. Čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (LZPS): Každý se může domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
2. Čl. 37 odst. 2 LZPS: Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy.
3. Čl. 26 odst. 1 LZPS: Každý má právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost (profesionalizace obecných zmocněnců je tedy slučitelná s ústavním pořádkem).
4. Čl. 3 odst. 1 Listiny: Zásada rovnosti a zákazu diskriminace – nesmí docházet k faktické nerovnosti mezi zastoupenými pouze proto, že si nezvolili advokáta.
5. § 27 odst. 1 OSŘ: Účastník se může dát zastoupit obecným zmocněncem.

3. Návrh legislativního posílení

1. Rozšíření procesních oprávnění obecných zmocněnců:
   1. Umožnit jim zastupovat i ve složitějších řízeních, nejen v bagatelních sporech.
   2. Omezit možnost soudů libovolně odmítat obecného zmocněnce (nyní soudy často označí zastupování za „nevhodné“).
2. Profesionalizace a transparentnost:
   1. Zřídit registr obecných zmocněnců vedený ministerstvem spravedlnosti, do něhož se může zapsat každý svéprávný občan, který splní základní podmínky (např. bezúhonnost, povinné školení).
   2. Dobrovolné složení odborné zkoušky (analogicky jako mediátoři či insolvenční správci).
3. Finanční dostupnost právní pomoci:
   1. Obecným zmocněncům umožnit sjednávat odměnu za zastupování – tím by se vytvořila dostupnější alternativa k advokátním službám.
4. Ochrana práv účastníků:
   1. Povinnost obecných zmocněnců jednat čestně, svědomitě a v nejlepším zájmu zastupovaného.
   2. Možnost disciplinárního postihu ze strany nezávislého orgánu (např. Komise pro obecné zmocněnce při Ministerstvu spravedlnosti).

4. Inspirace z evropských států

1. Německo: Systém tzv. Prozessbevollmächtigter umožňuje zastupování i osobami bez advokátní licence, zejména před nižšími soudy.
2. Rakousko: Institut Laienvertreter je tradičně uznáván, zejména v pracovněprávních a sociálních sporech.
3. Polsko: Umožňuje zastupování v mnoha řízeních osobami bez advokátní licence, včetně rodinných příslušníků a důvěryhodných osob.
4. Francie: Existují mandataires non-professionnels – osoby, které mohou zastupovat ve správních a pracovněprávních sporech.

Česká republika se tak svou restriktivní úpravou řadí k těm méně otevřeným systémům.

5. Konkrétní legislativní návrh (nástin)

1. Doplnit do § 27 OSŘ:
   „Obecného zmocněnce může soud odmítnout jen tehdy, prokáže-li, že tento svým jednáním opakovaně závažně porušil povinnost jednat čestně a svědomitě. Samotná skutečnost, že není advokátem, nemůže být důvodem k odmítnutí.“
2. Zavést nový zákon o obecných zmocněncích, který by:
   1. stanovil jejich registraci,
   2. upravil jejich práva a povinnosti,
   3. zajistil mechanismus dozoru a kontroly.

Posílení institutu obecných zmocněnců je v souladu s Listinou základních práv a svobod, s principem rovnosti účastníků řízení i s evropskými standardy. Přinese reálnou dostupnost právní pomoci, zmenší závislost občanů na advokátním monopolu a zároveň zachová ochranu účastníků řízení prostřednictvím transparentní regulace.

(ROK)